BMI a radost ze života

Pro většinu lidí obezita není nic příjemného a celkem se dá předpokládat, že svým „nositelům“ nepřináší radost. Ale opravdu vědeckých studií na toto téma není mnoho. Zajímavé výsledky přinesl výzkum Mariny-Selini Katsaiti, která porovnávala různé životní faktory ve srovnání s pocitem životního štěstí, a to hned ve třech různých zeměpisných oblastech: Anglii, Německu a Austrálii. Pro hodnocení nadváhy se ve studii použila hodnota BMI (body mass index).

Závislost zjištěná v Anglii, se ukázala statisticky neprůkazná, ale to nás nemusí mrzet: situace v Německu je asi pro náš region příbuznější. A zde se to potvrdilo nade vší pochybnost: čím vyšší BMI, tím nižší radost ze života.

HubnutíNáš populární ekonom Lukáš Kovanda to komentoval tak, že „ztloustnout může být horší než ovdovět“ a naráží tak na známý fakt, že jakkoli je ztráta životního partnera traumatizující, po třech letech se v takových případech ale hodnocení životního štěstí vrací na původní hodnotu, pokud dokonce nestoupne. Kovanda také faktor kvantifikoval finančně – nárůst BMI o 3 body může být tak závažný osobní problém, že ho může kompenzovat jen dvoutřetinové navýšení příjmu. Zjednodušeně řečeno – pokud máte měsíční čistý příjem 18.000 Kč, tak každé zvýšení váhy, díky kterému naroste vaše BMI o jednotku, by vám vynahradilo jen 4.000 Kč na výplatní pásce. A o jednotku se vaše BMI změní, pokud přiberete asi 3 kg (přesně to závisí na výšce). Tedy to je pěkná řacha – pokud přepočítáte radost či neradost ze života na peníze: co kilo, to víc než tisícovka měsíčně. A možná přijdete na to, že je jednodušší neztloustnout o 3 kila než sehnat místo, kde vám dají o 4 tisíce čistá ruka více.

Zdroj:
Marina-Selini Katsaiti, Obesity and Happiness, Working papers 2009-44, University of Connecticut, Department of Economics.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*